Přeskoč navigaci
                

Projekt nádraží

Modernizace průjezdu brněnským železničním uzlem představuje především liniovou stavbu, 12 kilometrů dlouhou spojnici úseků 1. železničního koridoru na území Brna. Pro Brňany, ale i návštěvníky jihomoravské metropole, bude ale nejvýznamnější stavbou dopravní terminál na zmiňovaném průtahu - nové osobní nádraží.


SOUTĚŽ
Proto byla v roce 2004 vyhlášena veřejná anonymní ideová urbanisticko-architektonická soutěž Nové osobní nádraží v Brně. Důraz byl kladen mj. na kvalitu urbanisticko-architektonického řešení komplexu nového osobního nádraží jako jádra revitalizace území v centrální oblasti města, na kvalitu návrhu přestupního uzlu mezi různými druhy dopravy včetně účelného využití prostoru pod kolejištěm, ale také na hospodárnost a ekonomickou přiměřenost zvoleného řešení. Porota, jíž předsedal architekt Josef Pleskot, vybrala ve dnech 2. a 3. prosince 2004 návrh vídeňských architektů Fellerera a Vendla z kanceláře Architekten Češka - Priesner, jež „vyniká značnou jednoduchostí a jasností demonstrující vhodnými architektonickými prostředky chápání objektu nádraží jako dopravního uzlu 21. stol., aniž by se však vzdával vyjádření jeho důležitosti prostřednictvím mostního objektu levitujícím kolmo nad lapidárním zastřešením nástupišť.

 

Veřejný předprostor nádraží situovaný v severní části navazuje na navrhovanou průhledovou osu bulváru a společně s výškovou budovou a konzolou mostního objektu jasně vymezuje hlavní pěší nástup do terminálu. Bezkonfliktnost propojení všech druhů dopravy spolu s jednoduchou orientací je kladem vnitřní organizace budovy. Podnětné je řešení autobusového nádraží vysunutého svými nástupišti mimo drážní těleso, naopak dořešení si zasluhuje situování autobusové garáže pod vlakové nástupiště, vzhledem ke kolizi s konstrukčním systémem. Civilní až skromné zastřešení jednotlivých nástupišť vlaků navozuje měřítko a dynamičnost vlakové dopravy.
Nejvýraznějším prvkem návrhu je hranolovitý levitující objekt integrující obslužné provozy k nástupištím. Jednoduchá a elegantní forma tohoto objektu se stává jasně čitelným znakem - symbolem dopravního uzlu."

 

PROJEKT
Koncepce nádražní budovy je ve svých hlavních rysech převzata z vítězné studie vídeňského ateliéru Fellerer-Vendl Architekten. Z vítězství v soutěži však podle soutěžních podmínek nevyplynul nárok na ochranu autorských práv, takže studie mohla být dále upravována podle potřeb drah, což se v průběhu rozpracování dokumentace pro územní řízení ukázalo jako velmi moudré. Soutěžní návrh bylo totiž třeba někdy i dosti zásadně upravit a doplnit tak, aby lépe vyhovoval nárokům provozu a splňoval všechny komplikované a navzájem provázané drážní předpisy a umožnil navíc i etapizaci výstavby.
Ve vazbě na okolní území je důležitý nově navržený dopravní skelet s bulvárem, v jehož ose by se nové nádraží mělo nacházet. Podél nádraží pak rovnoběžně vedou vozidlové komunikace, příčně propojené podjezdy pod vyzdviženým tělesem mostní konstrukce s kolejemi a nástupišti. Vznikající dopravní uzel je v úrovni terénu doplněn autobusovým nádražím, tramvajovými trasami se zastávkami a výhledově i stanicí podzemní kolejové dráhy. Kolejový most s nástupišti je celý na pilířích, takže je možno využít jeho parter. Nástupiště jsou kryta přístřešky, po obvodu mostu jsou protihlukové a protivětrné stěny. Pod mostní konstrukcí je v jedné třetině umístěna odbavovací hala ČD, v ostatních plochách je parking pro osobní automobily a autobusy s odjezdovou halou nového autobusového terminálu. 


V průčelí nádraží je provozní budova s otevřeným parterem, příčně přes kolejový most se nad prostorami haly ČD vznáší hmota vzdušné lávky propojené výtahy a schodišti s nástupišti i odbavovací halou. Z každého nástupiště vedou tři sestupy pro cestující. Vyřešení křížení provozů pěších, IAD a MHD pod mostem patřilo k zásadním úkolům. Nástupiště navíc mohou sloužit pro dvě vlakové soupravy úvraťově sjeté proti sobě. Vzdušná lávka by měla obsahovat čekárny, restauraci, provozovny služeb a kanceláře. Do přednádraží tato lávka signalizuje místo hlavního vstupu - zde byl návrh doplněn o prosklenou vstupní halu, do které by v budoucnu mohl ústit výstup z podzemní kolejové dráhy. Komunikační plochy mají vazbu na veškeré prostory sloužící pro odbavení cestujících a technické zázemí.

 

Připomínky, nápady, kritiku v této sekci posílejte na obsah.internet@brno.cz
Za aktuálnost odpovídá: KPMB ® MMB 3.5.2007. Poslední aktualizace: 1.7.2010 11:18 Magistrát města Brna| Dominikánské nám. 1 | 601 67 Brno