> Magistrát města Brna > Organizační schéma > Odbory a samostatná .. > Úsek technický > Odbor městské inform.. >  > Europoint Brno > 

Osobnosti o projektu

Centrum našeho Brna se rozšiřuje směrem na jih. Část tohoto území již pulzuje životem, na dalších parcelách jsou na pořadu stavební práce a na desítkách hektarů tohoto prostoru se změny připravují.
Brno tento vývoj aktivně ovlivňuje. Pokračuje tak projekt, který zahrnuje zásadní proměnu jižního centra i rozsáhlou přestavbu železničního uzlu. Znamená to, že v Brně vzniká nové město.
Pro mě osobně jsou důležitá dvě fakta. Za prvé, že oblast stále více vyhledávají obyvatelé Brna i jeho návštěvníci. Za druhé, že sem míří investoři, kteří tak reagují na skutečnost, že se jižní centrum stává dobrou adresou.

Roman Onderka, primátor města Brna

**** 

Za velmi důležitou považuji skutečnost, že vlaky budou moci po rekonstruovaném uzlu projíždět vyšší rychlostí, než kterou mohou projíždět nyní, tedy vyšší než stávajících 30 km/h. Brno je přitom velmi důležitou železniční křižovatkou ve střední Evropě, kterou protíná koridor spojující Slovensko s Německem i trasa vedoucí z Polska na jih. Přestavba železničního uzlu Brno je tak důležitá nejen pro jižní Moravu, ale pro celou střední Evropu.

Ing. Stanislav Juránek, v letech 2000-2008 hejtman Jihomoravského kraje

**** 

Budoucnost bude v Evropě patřit městům, která společně se svými regiony uspějí v náročné konkurenci dalších regionů. Brno má jedinečnou šanci využít plánované přestavby železničního uzlu ke zvýšení mobility obyvatel města a regionu, k regeneraci zanedbaného území, k intenzivnímu rozvoji uvnitř města a tím k posílení prosperity města a jižní Moravy.
Obě dosud posuzované základní varianty modernizace uzlu mají své klady i zápory. Bylo by iluzorní domnívat se, že v zastavěné centrální oblasti města lze vše vyřešit ideálně. Dosud provedená odborná posouzení prokazují výhodnost varianty přestavby železničního uzlu spojené s přesunem nádraží. Ta je prokazatelně výhodnější z hlediska dopravního i urbanistického.
Ano, přestavba brněnského železničního uzlu je velký a náročný cíl - avšak je splnitelný. Bez vynaložení mimořádných sil všech zúčastněných - a tím se rozumí i pochopení občanů Brna a regionu - je však nereálný.

Ing. Vojtěch Kocourek, člen Grémia pro přestavbu železničního uzlu Brno

****

Přesun je dobře připravený projekt

Dlouho jsem nechtěl vstupovat do mediální diskuse na téma přestavby brněnského železničního uzlu.
Jsem spoluautorem urbanistického řešení přestavby, a pro oponenty je tedy snadné obvinit mě ze snahy slepě bránit variantu odsunuté polohy osobního nádraží.
S blížícím se okamžikem rozhodnutí o zahájení projektu však tato diskuse nabývá znovu na intenzitě, proto považuji za svoji povinnost do ní vstoupit.

Odsun nádraží je správný záměr
Záměr přestavby železničního uzlu s odsunutou polohou osobního nádraží je starý více než osmdesát let. Generace plánovačů a urbanistů jsou účastníky znovu a znovu otevírané debaty, která ale opakovaně potvrzuje správnost koncepce přestavby s odsunutou polohou nádraží.
Hospodářská krize, světová válka a nakonec i čtyřicetiletá vláda totality zabránily jeho realizaci ve 20. století.
Podmínky pro realizaci pro Brno tak osudového projektu dozrály teprve nyní. Význam plynulého severojižního průjezdu městem od Jadranu a Vídně přes Ostravu do Polska a Pobaltí vzrostl teprve po pádu železné opony v 90. letech a zejména pak po vstupu Česka do Evropské unie.
Jeho zajištění není ale možné při stávající poloze nádraží. Vlaky od Vídně a Břeclavi dnes zajíždí do 5. a 6. nástupiště a směrem na Přerov, Ostravu a Polsko vyjíždí místo na sever nelogicky na jih a musí objet polovinu Brna, aby se dostaly do správného směru.
K tomuto argumentu se připojuje očekávaná renesance železniční dopravy související s přetížeností evropské dálniční sítě. Proto má dnes investor stavby (kterým není město Brno, ale stát zastoupený Správou železničně dopravní cesty) velký zájem, aby modernizace průjezdu jihomoravskou metropolí proběhla rychle.
Zde musím položit tak často diskutovanou otázku - je odsunutá poloha nádraží o osm set metrů jižněji skutečně mimo centrum?
Na její odpověď není nutné studium územních plánů, stačí se podívat na mapu města. Uvidíme historické jádro vymezené hradebním okruhem parků a prstencem kvalitní blokové zástavby. Ta je v jižním segmentu násilně přerušena periferií, kterou tvoří klín železničních tratí spojujících nádraží, postavené v roce 1839 na nevyhovujícím místě uvolněném po strženém městském opevnění.

Nové nádraží v centru
Doplníme-li tento chybějící klín mezi ulicemi Nové sady a Dornych nově vznikající městskou čtvrtí, dostaneme kompaktní obraz městské zástavby obklopující historické jádro a na jeho okraji nové železniční nádraží postavené jižně od ulice Opuštěné.
Nové nádraží bude tedy stát v rozšířeném centru města, ne mimo něj, bude dostupné tramvajovou, trolejbusovou i autobusovou dopravou a nabídne kapacitní parkoviště pro osobní auta.
Na přestavbě železničního uzlu ve variantě odsunuté polohy nádraží se intenzivně pracuje řadu let. Je to zodpovědně připravovaný projekt, pod kterým je podepsaná řada odborníků.
Přesto se stal v poslední době horkým tématem souboje některých politických stran a zájmových uskupení. Je těžké se tomu vyhnout, protože příprava projektu rozsahu přestavby železničního uzlu trvá řadu let. Od formulování záměru, prověřovacích studií, územních plánů, posouzení vlivu na životní prostředí, veřejná projednávání až po vlastní projektovou dokumentaci. Čas je v takovém případě nezbytnou daní pro objektivní a demokratické posuzování velkých investičních akcí, které jsou hrazeny z veřejných prostředků a dotýkají se života mnoha občanů. Právě proto je nutné respektovat kontinuitu projektové přípravy, která často přesahuje několik volebních období. Respekt k práci nejen politických předchůdců, ale především mnoha odborníků je jedinou cestou k prosazení a realizaci velkých projektů.

Do hry vstupuje čas, ale i peníze
Před námi dnes leží dobře připravený projekt a čas pro dostupnost prostředků z Evropské unie se zkracuje. Je tedy pochopitelné, že nejenom investor přestavby, ale i samo město Brno chce začít s jeho realizací.
Celý jižní segment města je díky přesunu železničního nádraží zajímavou rozvojovou oblastí. Pro Brno je zde šance vybudovat novou čtvrť a přirozeně rozšířit svou centrální část tam, kde dnes vidíme nevyužitou periferii.
Signály z investorské sféry ukazují, že je zájem o výstavbu živé městské čtvrti s vysokým podílem bydlení.
Nejenom jako odborník, ale především jako řadový občan města věřím proto v zodpovědnost a moudrost našich zastupitelů a jejich společnou podporu projektu všude, kde se o něm rozhoduje.

Zdroj: Mladá fronta DNES - jižní Morava, 13. 10. 2007, foto: www.archdesign.cz

Ing. arch. Jaroslav Dokoupil,  architekt, spoluautor řešení přestavby žel. uzlu Brno