Přínosy projektu Europoint Brno

Cíle projektu Europoint Brno

• Evropa
Z evropského hlediska zrychlí modernizovaný železniční uzel v Brně spojení mezi politickými a hospodářskými centry (Vídeň, Bratislava, Budapešť, Berlín, Varšava, Praha). Přestavba brněnského uzlu, navazující na již modernizované úseky železničních tratí v České republice, bude znamenat kvalitnější, bezpečnější a rychlejší přepravu cestujících, což zvýší jejich zájem o železniční dopravu.

• Česká republika
Z hlediska České republiky znamená přestavba železničního změnu Brna z problematického místa na město s moderním železničním terminálem tratí zařazených do transevropské dopravní sítě TEN-T (projekt č. 22 a 23) a zrychlení železniční dopravy provozované na těchto tratích. Jízdní doba mezi Brnem a Prahou by se měla zkrátit asi na dvě hodiny, mezi Brnem a Vídní i Bratislavou na hodinu a deset minut. Samotná přestavba železničního uzlu v Brně k tomu přispěje zrychlením průjezdu na patnáct minut z dnešních dvaceti. Současně bude uzel vybudován tak, aby do něj mohly být v budoucnu zapojeny vysokorychlostní tratě.

• Jihomoravský region
Z hlediska regionu projekt Europoint Brno zlepší dopravní dostupnost města, podnítí rozvoj Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JmK) a přinese zkvalitnění přestupních vazeb mezi železniční a regionální autobusovou i městskou hromadnou dopravou. Do projektu je zahrnuto zřízení přestupních uzlů IDS Židenice/Bubeníčkova, Černovice/Olomoucká, Vídeňská. To vše směřuje k jedinému cíli - ušetřit čas cestujících. Zároveň se sníží i dopad negativních vlivů dopravy na životní prostředí.

• Brno
Z hlediska města umožní modernizace uzlu rozvoj centrální zóny Brna, uvolní atraktivní stavební plochy a město bude moci růst a vyvíjet se jižním směrem. Brno totiž v podstatě ukončilo svůj rozvoj v celém oblouku od Bosonoh přes Kohoutovice, Bystrc, Soběšice a Líšeň. Překročení hranice „zastavitelnosti" by znehodnotilo přírodní rámec města a budování veřejné infrastruktury by se prodražilo.

Výstavba jižního centra, dlouhodobě blokovaná nepřiměřenou ochranou zemědělského půdního fondu, záplavovými územími, ochrannými pásmy inženýrských sítí apod., nabízí přes všechna omezení velké možnosti rozvoje města. Základní kostrou se může stát síť dopravních systémů s preferencí železniční kolejové regionální dopravy. Zájem investorů o výstavbu na jihu města je již dnes velký a lze předpokládat, že potrvá i v budoucnu.

Růst města se určitě neobejde bez rozvoje městské hromadné dopravy a dobudování dopravní infrastruktury. Základním motivem urbanistického řešení je komunikační a urbanistická osa - bulvár - spojující nově vzniklé náměstí pod Petrovem s novým osobním nádražím. Bulvár se před nádražím láme a pokračuje přes řeku Svratku
k M-paláci, kde se připojuje na ulici Heršpickou. Vznikne tak nová logická páteř území napojená na dnešní urbanistickou strukturu. Bulvárem povede nová tramvajová trasa, která se spojí před nádražím s tratí z ulice Plotní. Tramvajové linky doplní autobusy a trolejbusy. Společně s kapacitními parkovišti tak bude zajištěna dokonalá obslužnost nového nádraží.

Charakteristickým prvkem urbanistického návrhu je i prostupnost samotného nádražního tělesa. Koleje budou umístěny asi sedm metrů nad terénem, což umožňuje vedení komunikací příčně pod tělesem a také začlenění haly pro cestující včetně zázemí přímo do drážního tělesa. Nabízí se příležitost umístit pod kolejiště autobusový terminál, který by přímo navazoval na odbavovací halu nádraží - všechny druhy dopravy včetně MHD by tak cestující našel na jednom jediném místě. Oboustranná orientace odbavovací haly nabízí oživení přilehlé části městské čtvrti Komárov, která je dnes od centra města izolována. Zrušení tratí severně od nového nádraží umožní využití území pro nové městské čtvrti na obou stranách řeky Svratky a zapojení toku do struktury města. Na části ploch bývalých tratí vzniknou parky navazující na dnešní okružní třídu a propojující ji se zelení na březích řeky.

• Železnice
Z hlediska železničních dopravců se díky přestavěnému uzlu železniční doprava více zapojí do integrovaného dopravního systému regionu a zrychlí se průjezd uzlem - to vše sníží náklady na provoz a zvýší spolehlivost dnes ohroženou současným stavem objektů.
Brno bude mít k dispozici také odstavné nádraží vybavené moderní technologií pro čištění, provozní ošetření a údržbu vozů, souprav i lokomotiv vlaků osobní dopravy, a to s kapacitou odpovídající předpokládanému rozsahu osobní dopravy v brněnském uzlu.

Nejvytíženější a pro budoucí provoz nejdůležitější provozně-technická zařízení železniční dopravy se po dokončení projektu Europoint Brno dostanou na úroveň požadovanou současnými normami a předpisy a jejich životnost se prodlouží na další desítky let.

Modernizace železničního uzlu Brno je především liniovou stavbou, která je součástí modernizace tratí I. železničního koridoru v délce cca 12 km a musí k ní dojít v dohledné době.

Městu Brnu přinese:
• možnost rozvoje centrální zóny

• uvolnění atraktivních stavebních ploch pro centrální funkce města

• efektivní využívání extenzivně využívaných a ladem ležících pozemků

• možnost dobudovat městský dopravní systém (velký městský okruh, obslužný systém)

Pro železniční dopravu v Brně bude znamenat:

• nové kapacitní nádraží, jehož technické parametry umožní rozvoj Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje

• bezproblémové zapojení vysokorychlostních tratí bez nároků na zkapacitnění uzlu

• zjednodušení a redukci celého kolejového systému vúzemí

• zlepšení přestupních vazeb mezi železniční, městskou hromadnou, autobusovou a individuální automobilovou dopravou

• zmenšení časových ztrát při průjezdu Brnem

• zlepšení interoperability a mezinárodní dostupnosti regionu