Slovník pojmů

Autobusová linka v MHD
Dopravní spojení autobusy na dané autobusové trase opakovaně pojížděné autobusy spojující zpravidla větší počet zastávek mezi pevně stanovenými konečnými stanicemi, řidčeji minibusy (citybusy), v intervalech dle schváleného jízdního řádu, zpravidla určené k veřejné hromadné dopravě osob. Autobusy jezdící na téže lince mají stejné viditelné orientační označení číslem linky a názvem konečné stanice.

Autobusová trasa v MHD
Stanovená dráha (posloupnost zastávek) využívající síť silničních komunikací. S výjimkou vybavení zastávek a konečných stanic zpravidla nemá vlastní technická zařízení. Obvykle v přestupních uzlech navazuje na tramvajové nebo trolejbusové trati.

Infrastruktura MHD
Soubor technických zařízení umožňujících (podmiňujících) provozování městské hromadné dopravy - metra, tramvají, trolejbusů, autobusů, citybusů atd. Jsou to tramvajové a trolejbusové tratě včetně trolejových vedení, napájecích kabelů a signalizace. Dále vybavení zastávek, napájecí měnírny, vozovny, opravny a rovněž tunely a silniční komunikace určené výhradně pro provoz vozidel MHD.

Infrastruktura železniční
Soubor technických zařízení umožňujících (podmiňujících) provozování osobní a nákladní železniční (vlakové) dopravy. Jsou to všechny železniční tratě včetně vleček, napájecích zařízení (měníren), zabezpečovacích a signalizačních zařízení. Dále železniční mosty a tunely, nádraží, včetně seřaďovacích a odstavných, zastávky, budovy a vybavení nádraží, depa, překladiště, opravny a servisní provozy (včetně budov).

Interoperabilita

Interoperabilita sestává z řady technických a zákonných zásahů, kterými EU hodlá sladit různé národní železniční systémy dohromady a vytvořit železniční síť, která je otevřená a integrovaná na evropské úrovni. Všechny iniciativy zaměřené na vytvoření homogenní technické charakteristiky železničních sítí EU - a tudíž interoperabilní - se vztahují k cíli interoperability.

Krátce, interoperabilita může být definována jako schopnost vzájemné interakce mezi různými národními sítěmi s přilehlými sousedními sítěmi, která není přerušena a umožňuje osobnímu nebo nákladnímu vlaku jet bez rozdílu po jakémkoli úseku velké transevropské železniční sítě.

Kohezní fond EU
Fond soudržnosti EU je doplňkovým fondem a neřadí se mezi strukturální fondy. Z fondu soudržnosti se poskytují prostředky na velké investiční akce v oblasti ochrany životního prostředí a dopravní infrastruktury (transevropské dopravní sítě). Z povahy financovaných projektů vyplývá, že fond soudržnosti není nástrojem regionálního charakteru. O využití prostředků z fondu rozhoduje Evropská komise spolu s členským státem.

Kolej
Obecně se pod pojmem "kolej" chápe to, po čem jede vlak (tramvaj). V podstatě se jedná o dvě kolejnice připevněné na pražce ve vzdálenosti od sebe 1.435 mm (u normálního rozchodu). Takže "kolej" není jeden kolejový pás (kolejnice), ale sestava dvou kolejových pásů upevněných na roštu (například na pražcích).

Kolejiště
Kolejiště je skupina kolejí soustředěných do jednoho místa. Je většinou součástí nějakého nádraží.

Lehké metro
Metro vyžadující tunely o minimálním profilu. Používá rozměrově malých a lehkých vozidel s menší obsaditelností, která se podle potřeby spojují do souprav s požadovanou dopravní kapacitou tak, aby mohly být dodržovány komfortní, co nejkratší časové intervaly mezi soupravami při zachování provozní hospodárnosti. Moderní lehké metro je zpravidla plně automatizované, vozidla a soupravy jsou bez řidiče, pojíždějí pneumatikami po betonových kolejových pruzích a mají proto ve srovnání s klasickými kolejovými vozidly velké manévrovací schopnosti a velmi krátkou brzdnou dráhu. Příkladem je lehké automatické metro VAL ve větších francouzských městech. Provozní výhody včetně komfortu jsou shodné s běžným metrem, bezpečnost lehkého metra a zejména jeho stanic je vyšší. Nevýhodou je naprostá technologická neslučitelnost s kolejovou (tramvajovou) MHD.

MHD - kolejová doprava
Obvykle veřejná hromadná doprava osob (s příručními zavazadly) pravidelně provozovaná různými typy tramvají, soupravami metra nebo lehkými železničními vozidly či soupravami, využívající infrastruktury MHD na území města nebo v jeho blízkém okolí. Doprava je provozovaná koncesovaným provozovatelem zpravidla za úplatu.

MHD - nekolejová doprava
Obvykle veřejná hromadná doprava osob (s příručními zavazadly) pravidelně provozovaná různými typy autobusů nebo trolejbusů, řidčeji minibusů, využívající veřejných silničních komunikací a infrastruktury MHD na území města nebo v jeho blízkém okolí. Doprava je provozovaná koncesovaným provozovatelem na základě udělené licence zpravidla za úplatu.

Multimodální koridor
V doslovném překladu "mnohamožnostní (dopravní) průchod". Je to zpravidla souvislý, poměrně úzký pruh území (v měřítku kraje, země, kontinentu), který spojuje vybraná významná sídla (města) a sídelní aglomerace a je veden v terénu po optimální trase z hlediska možnosti a hospodárnosti výstavby a provozu. Například rovinatým územím, údolími řek, horskými průsmyky, mimo chráněná území a podobně. Tímto pruhem území pak jsou plánovány a budovány železniční, silniční a vodní dopravní cesty a dálkové rozvodné sítě elektřiny, plynu, ropy a informací. Často jsou evropské multimodální koridory, zejména v členitém terénu, svými trasami víceméně shodné se středověkými obchodními stezkami. Poloha města na multimodálním koridoru nebo dokonce na jejich křižovatce je významným (nedocenitelným) předpokladem pro jeho budoucí ekonomický a kulturní rozvoj v evropském měřítku.

Nádraží
Toto slovo vzniklo v souvislosti s výstavbou železnice na našem území a znamená doslovně "na dráze". Používá se u široké neodborné veřejnosti jako pojem pro železniční osobní nádraží a to především pro výpravní budovu, která na cestující dělá většinou největší dojem a charakterizuje představu ať již dobrou nebo špatnou o nádraží. Odborně se ale jedná o nádraží či železniční stanici jako celek, tedy hlavně o počet dopravních a nedopravních kolejí, počet nástupišť, přístup na nástupiště pro cestující a o další zařízení pro provoz. Kromě tohoto základního významu má slovo nádraží význam i ve vztahu k seskupení většího počtu kolejí v jednom místě za určitým účelem jako soustředění nákladních vlaků, odstavování souprav osobních vlaků atd.

Nástupiště
Nástupiště je plocha, která slouží pro nastupování cestujících do vlaků a vystupování. Jsou proto umístěna u kolejí dopravních, na kterých zastavují vlaky. Nástupiště mohou být ostrovní (z obou stran jsou koleje) a nebo krajová (kolej je jen u jedné hrany nástupiště). Nástupiště mohou být pro cestující přístupná buď mimoúrovňově (podchodem či nadchodem) nebo v úrovni kolejí.

Odbavovací budova (nádražní budova)
Odborně se používá pojem výpravní budova. Ten v sobě zahrnuje to, že železniční stanice má objekt (budovu), ve kterém jsou prostory jak pro cestující (pro jejich odbavení), tak také pro personál železniční stanice včetně technologie potřebné pro funkci nádraží z hlediska železničního provozu. Ne vždy musí být v železniční stanici jedna budova pro všechny funkce. Je to dáno spíše historicky. Nyní je již většinou technologie pro zajištění provozu v jiném objektu než je hlavní budova, tj. výpravní budova.

Odstavné kolejiště
Soupravy osobních a nebo také nákladních vlaků se musí v době, kdy nejsou v provozu, odstavit. Odstavují se proto, že musí čekat, nebo že budou umývány, opravovány atd. K tomu slouží skupina kolejí napojených na železniční stanici a nebo přímo v železniční stanici. Pokud je kolejí více a současně slouží i pro další úkony, jedná se již o odstavné nádraží s odstavným kolejištěm.

Oprava stavby
Provedení takových prací, které obnoví stavebně technický stav objektu (nebo souboru objektů) do původní kvality.

Podpovrchová tramvaj
Systém kolejové (tramvajové) MHD, používající tramvajovou trať nebo tratě částečně nebo zcela vedené v hloubených nebo ražených tunelech a zcela oddělené (segregované) od silniční a pěší dopravy. Vlastní dopravní prostředek - podpovrchová tramvaj - musí mít pro provoz v dlouhých tunelech odlišné konstrukční provedení některých částí. Tramvaj musí být (stejně tak trať) vybavena automatickým zabezpečovacím zařízením - autoblokem - zajišťujícím dodržení minimální vzdálenosti od předchozí soupravy, musí být vyrobena z nehořlavých materiálů a mít větší požární odolnost a provozní bezpečnost, než povrchové tramvaje, protože možnost oprav techniky a úniku cestujících z nebezpečí je v tunelech velmi omezená. Provozní vlastnosti podpovrchové tramvaje, jako rychlost, bezpečnost, pravidelnost a ekologičnost dopravy, jsou srovnatelné s metrem, náklady jsou zpravidla nižší. Nevýhodou je velký profil tunelu, který musí umožnit použití pantografu k napájení tramvaje.

PPP - Public Private Partnership
Tzv. veřejně soukromá partnerství jsou smluvním vztahem mezi subjektem veřejným (vláda, ministerstvo, kraj, obec, atd.) a subjektem soukromým, jehož předmětem je zajištění služeb veřejného zájmu. Obvykle bývají veřejné služby zajišťovány výlučně veřejným subjektem, zde se však tato povinnost přenáší na subjekty soukromé, ať už se jedná o přímé poskytování veřejných služeb, provoz kapacit zajišťujících veřejné služby či realizaci projektů na vybudování a zřízení těchto kapacit. Smluvní vztah je dlouhodobého charakteru a pro veřejný subjekt je výhodný především tím, že soukromý subjekt zajistí financování. Veřejný subjekt splácí později a postupně. Na druhou stranu mohou nekvalitně uzavřené smlouvy přinášet veřejným rozpočtům dlouhodobě vysoké ztráty a představovat pro ně neúměrnou finanční zátěž.

Přestavba
Změna stavebně technického a provozního stavu objektu (nebo souboru objektů), při níž dochází i ke změně funkce, polohy a objemu objektů; v krajním případě se může jednat i o totální demolici objektů na rozsáhlém území a jejich náhradu novými stavbami.

Přestupní terminál
Z historického pojmu termini, což bylo označení pro nádraží s kusými kolejemi (viz římské nádraží). Vlaky zde končily a lidé vystoupili, aby šli dále pěšky a nebo přestoupili na jiný dopravní prostředek. Nyní se tento pojem rozšířil obecně na všechny dopravní uzly, kde se přestupuje z jednoho hromadného dopravního prostředku na jiný.

Regionální integrovaný dopravní systém (IDS)
Systém hromadné dopravy osob obsluhující určité stanovené území (region). Zpravidla se jedná o území velkého města se silnou zdrojovou a cílovou dopravou (metropole), jehož systémy městské hromadné dopravy se linkově i organizačně propojí s linkami hromadné dopravy osob stanoveného (spádového) území, včetně části vlakových spojů obsluhujících toto území. Charakteristickým znakem IDS jsou jednotné ceny jízdného pro časové období zvolené cestujícím pro dosažení jeho cíle a to bez ohledu na použitý dopravní prostředek - autobus, trolejbus, tramvaj, vlak - a časově provázané jízdní řády s přípoji.

Regulační plán
Druh územně plánovací dokumentace zpodrobňující územní plán pro území části obce, a to až do stanovení prostorových regulativů zástavby (vymezení polohy jednotlivých objektů, jejich výšky, tvaru střechy, polohy vstupů a vjezdů, místa napojení na inženýrské sítě apod.)

Rekonstrukce stavby
Provedení takových prací, které uvedou stavebně technický a provozní stav objektu (nebo souboru objektů) do nově požadované kvality při zachování jeho původní funkce, polohy a objemu.

Strukturální fondy EU
Evropská Unie má k dispozici čtyři strukturální fondy, které slouží jako nástroje strukturální pomoci určené nejchudším regionům členských států. Skupinu strukturálních fondů tvoří Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) a Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG). Úkolem strukturální politiky EU je snížit rozdíly mezi jednotlivými regiony a sociálními skupinami. Prostředky ze strukturálních fondů jsou čerpány prostřednictvím národních rozvojových plánů, ze kterých se odvozují tzv. operační programy, dále pak prostřednictvím tzv. iniciativ (např. Interreg, Equal, Leader + a Urban II).

Taktová doprava
Hromadná doprava, železniční, tramvajová, trolejbusová, autobusová, (metro), jejíž jízdní řády jsou upraveny tak, že odjezdy z konečných stanic nebo přestupních terminálů jsou v pravidelných, snadno zapamatovatelných časech (taktech), takže cestující nemusí znát detailně jízdní řády a může si odvodit, kdy pojede další spoj. Např. odjezdy v každou celou hodinu, každou půlhodinu atd. Průjezdy zastávkami jsou pak sice v jiných časech, ale rovněž v pravidelných známých intervalech. Taktová doprava se často používá u příměstských vlaků. Problémem taktové dopravy je zajištění přímých přestupních vazeb, při dostatečně krátkém taktu to však nevadí.

Tramvajová linka
Dopravní spojení na tramvajové trati opakovaně pojížděné tramvajemi nebo soupravami tramvají spojující zpravidla větší počet zastávek mezi pevně stanovenými konečnými stanicemi ve stanovených intervalech dle schváleného jízdního řádu, zpravidla určená k veřejné hromadné dopravě osob. Tramvaje jezdící na téže lince mají stejné viditelné orientační označení číslem linky (například 1 až 13) a názvem konečné stanice.

Tramvajová trať
Samostatné technické zařízení pevně spojené se zemí. Základním prvkem je tramvajová kolej uložená do stavebně upraveného lože (kolejového nebo silničního spodku), buď jedna - jednokolejná trať, nebo častěji dvě - dvojkolejná trať, výjimečně více kolejí. Tramvajová trať může být vedena v ulici v úrovni jejího povrchu, může být výškově nebo jinak částečně oddělena nebo může být od ulice oddělena technickým opatřením zcela - segregovaná trať. Může být rovněž vybudována na samostatném tělese, náspu, mostu, v zářezu nebo tunelu. Součástí tratě je trolejové vedení, příslušenstvím tratě je signalizace a vybavení zastávek. Jednotlivé tramvajové trati bývají obvykle propojeny, vytvářejí tak síť tramvajových tratí, kdy na jedné tramvajové trati může být vedeno několik tramvajových linek.

Trať
Správný pojem je železniční trať, protože pouze slovo trať se používá i v jiných oborech (na příklad v pozemkových). Železniční trať je vlastně trasa komunikace pro vlaky v krajině (terénu).

Trolejbusová linka
Dopravní spojení trolejbusy na dané trolejbusové trati opakovaně pojížděné trolejbusy spojující zpravidla větší počet zastávek mezi pevně stanovenými konečnými stanicemi ve stanovených intervalech dle schváleného jízdního řádu, zpravidla určená k veřejné hromadné dopravě osob. Trolejbusy jezdící na téže lince mají stejné viditelné orientační označení číslem linky (například 20 až 36) a názvem konečné stanice.

Trolejbusová trať
Samostatné technické zařízení, jehož základním prvkem je trolejové vedení zavěšené nad silniční komunikací stavebně uzpůsobenou k provozu trolejbusů. Součástí trati jsou napájecí kabely a měnírny. Trolejbusová trať bývá převážně vedena v ulici v úrovni jejího povrchu, může však být výškově nebo jinak částečně oddělena nebo může být od ulice oddělena technickým opatřením zcela, jako samostatný silniční pruh pro MHD. Příslušenstvím trolejbusové trati je signalizace a vybavení zastávek. Jednotlivé trolejbusové trati mohou být propojeny, vytváří tak síť tratí. Na jedné trolejbusové trati může být vedeno několik trolejbusových linek.

Územní plán
Druh územně plánovací dokumentace závazně stanovující funkční využití území většinou celé obce (včetně regulativů vymezujících přípustnost konkrétních druhů staveb a zařízení v jednotlivých funkčních plochách).

Veřejná hromadná doprava obecně
Hospodárnější a ekologičtější způsob dopravy osob a nákladů, než doprava individuální. Spočívá v používání dopravních prostředků (vozidel) s vyšší dopravní kapacitou a předpokládá soustředění dopravní poptávky do nabízených tras (linek) a časů odjezdů a příjezdů. Hromadná doprava nákladů je obvyklá, hromadná doprava osob má značnou konkurenci v individuální automobilové dopravě (IAD), která je většinou rychlejší a komfortnější, avšak podstatně dražší a náročnější na potřebnou technickou infrastrukturu. Obvyklými prostředky veřejné hromadné dopravy jsou vlaky, autobusy, lodě a dopravní letadla, v městech pak i tramvaje a trolejbusy.

Vlakotramvaj (regiotram)
Kolejové vozidlo (souprava vozidel) pro regionální a městskou hromadnou dopravu osob, konstruované, vybavené a úředně schválené pro provoz na železničních tratích (železniční infrastruktuře) mimo město a tramvajových tratích (tramvajové infrastruktuře MHD) ve městě. I při stejném rozchodu kolejí je problém v odlišných provozních napětích a druzích napájecího proudu, různých zabezpečovacích systémech, různých požadavcích na rozměry, kapacity a provozní vlastnosti, různých výškách nástupišť atd. V neposlední řadě je problém v rozdílných provozních a bezpečnostních předpisech. Výhodou je, že vlakotramvaj umožňuje přímé spojení regionu s městy (metropolemi) bez přestupu a využívá již existující kolejové infrastruktury.

Železniční násep (výkop)
Součást železničního spodku, tj. základní stavby pod železničním svrškem.

Železniční spodek
Pod železničním svrškem je v konstrukci železniční tratě nebo v železniční stanici spodní stavba, tj. železniční spodek. Zahrnuje buď násep či výkop, odvodnění, aj.

Železniční svršek
Tento pojem souvisí s předchozím. Kolej je součástí železničního svršku, který zpravidla tvoří štěrkové lože, ve kterém jsou uloženy pražce s připevněnými kolejnicemi.

Železniční uzel (Brno)
Obecně se v odborné literatuře a mezi železničáři používá pojem železniční uzel pro velké železniční stanice, které mají zapojeno více železničních tratí, zahrnují celou řadu dalších zařízení pro provoz železnice.